O SOKOLE

TJ Sokol Telce vznikl z iniciativy učitelů Hynka Husáka a Václava Holingera. Kronika vyzdvihuje zejména Husáka: "Příchodem H.Husáka učitele do Telec myšlenka sokolská počala si raziti cestu vpřed, ač župa (tj. sokolský vyšší okrsek) nevěřila v dobrý výsledek veškerých snah... 23 přihlášených členů bylo pozváno na den 28. března 1910 o 9. hodině ranní do hostince Fr. Sochora ku valné hromadě ustavující, jíž byl přítomen bratr Kačerovský." (župní náčelník z Loun) To tedy byl den zrodu teleckého Sokola. Do počátku se přihlásilo 36 mužů, starostou byl zvolen Václav Zázvorka, místostarostou Antonín Lanc a náčelníkem Hynek Husák. Cvičení začalo hned v dubnu v sále hostince Fr. Sochora zprvu bez nářadí, pak se podařilo koupit hrazdu, bradla a koně. Členská základna pocházela ze tří vesnic, kromě Telců ještě z Klobuk a Vrbičan. Už 19. června se sokolové pochlubili ukázkou cvičení v Klobukách, aby bylo získáno víc členů.

Rovněž z důvodu propagace tělocvičné myšlenky si telečtí sokolové vyžádali uspořádání okrskového cvičení ve své obci. Prostor pro cvičení poskytl Ladislav Tůma ve své zahradě a 17. července 1910 akce proběhla s velkým úspěchem: "Domy mnohé zdobeny byly prapory národními, jednota slavila svůj první veliký svátek." Celou slavnost zahájil průvod s hudbou, po cvičení se konal koncert v panské zahradě u dvora.

Podle očekávání prvotní nadšení ochablo, klesl i počet cvičících. Začaly žně, v sále hostince bylo uskladněno obilí. V říjnu roku 1910 se osamostatnily Klobuky, které si založily vlastní jednotu. Ale situace se zlepšila už na podzim, kdy začali cvičeit dorostenci a žáci. Pokračovaly veřejné akce - 2. července 1911 jednota opět vystoupila s cvičením ve dvoře velkostatku a začala příprava na všesokolský slet v roce 1912. Z Telců se ho zúčastnilo 8 cvičících mužů.

Od roku 1913 také začínají zprávy o ochotnickém divadle. Už v 80. letech 19. století existoval Spolek divadelních ochotníků, který nyní přešel pod sokolskou jednotu. Výtěžek z představení byl věnován na nákup tělocvičného nářadí, dalším zdrojem peněz byly taneční zábavy. V uvedeném roce 1913 vznikl ženský odbor a počátkem června se ženy účastnily župního výletu na Házmburk. Byl to slušný turistický výkon: pěšky z Peruce na hrad a odtud do Libochovic. Následoval návrat vlakem do Pátku a pěšky domů. Podle sokolského kronikáře "sestry nebyly mnoho nadšeny, protože prý nic neužily. Sokol ovšem není k užívání samých radovánek. Jen plodná činnost může býti ku prospěchu." Na podzim téhož roku začalo také cvičení žaček.

Rok 1914 byl zahájen přípravami na župní cvičení, které proběhlo 19. července opět v Telcích, ovšem už ve stínu zpráv o sarajevském atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´ Este. 26. července přišlo vyhlášení mobilizace a začaly odvody mužů do války. Činnost jednoty ustávala a nakonec ji zakázaly úřady a v r. 1915 Sokol jako organizaci státu nepřátelskou zakázaly.

Oživení přišlo s vyhlášením republiky 28. října 1918 Sokol uspořádal průvod obcí "za zpěvu národních písní a za účasti skoro celé vsi". V atmosféře nadšení byla obnovena cvičební činnost, pořádaly se plesy a v říjnu 1919 velká akademie na oslavu 1. výročí vzniku republiky. Do života jednoty ale zasahovaly události stále ještě neklidné poválečné doby. Republika musela bránit své území zejména proti maďarským snahám ovládnout Slovensko, a poněvadž ještě chyběla pravidelná armáda, byli do zbraně povoláváni i sokolové. Tak i z Telců byli odvedeni 4 členové k vojenskému výcviku, ale po 14 dnech se vrátili domů. Sokolu také vznikla konkurence vlivem sociálně demokratické strany DTJ - Dělnická tělocvičná jednota a domáhala se rovněž cvičení v sále hostince. Proto se objevila myšlenka na postavit si vlastnní budovu sokolovny. Na podzim roku 1919 byl založen fond na její stavbu a hledal se vhodný pozemek. Majitel peruckého velkostatku hrabě Thun nabízel pozemek u rybníka, ale ten se pro stavbu nehodil. Nakonec v roce 1921 byla od Thuna zakoupena parcela v panské zahradě za 3840 Kč.

Zdráv-li Sokol, zdráva vlast!

Usilovně se pokračovalo ve shánění peněz. Valná hromada stanovila horní hranici nákladů na 120 000 Kč. Nakonec se podařilo shromáždit formou člennských podílů 14 500 Kč, na darech bylo získánů 40 000 Kč a další peníze poskytl úvěr v místní kampeličce ve výši 60 000 Kč. Stavba byla zadána peruckému staviteli Kopeckému a v lednu 1925 začaly přípravné práce.          3. května 1925 byl slavnostně položen základní káme. Práce postupovala neobyčejně rychle, každý mužský člen musel odpracovat 25 h a 12. července byla sokolovna slavnostně otevřena. Telcům bylo k této příležitosti svěřeno uspořádání okrskového cvičení a obec byla slavnostně vyzdobena. Oslavu zahájila hudba pochodem Hoj vzhůru, pestrý sokole a předseda stavebního výboru Studnička slavnostně předal starostovi Čechovi klíče od budovy. Na průčelí sokolovny bylo umístěno vlastenecké heslo: "Zdráv-li Sokol, zdráva vlast." Stavba stála 159 185 Kč, jednotě zůstal dluh 73 000 Kč, s nímž s potýkala v následujících letech.

Cesty k získávání financí zůstávaly stejné, pořádala se divadelní představení a taneční zábavy. Od roku 1927 se konaly tzv. šibřinky - maškarní plesy s předem určeným tématickým obsahem neboli podle dobového termínu rázem. První měly ráz "V říši květů a hmyzu", o rok později "U královny zimy", následovaly "V říši vodníkově" a v roce 1930 "V těch českých mlýnech". Příprava byla náročná a vzhledem k dekoracím i nákladná, proto se zpravidla následující týden v nich konal karneval pro děti. Návštěvnost zejména v prvních letech byla veliká, v době bez televize, kina a počítačové zábavy to bylo vítané zpestření monotónního života. Zvláště pěkné asi byly šibřinky v roce 1938 s rázem "Na tý louce zelený" (zřejmě pod vlivem populární operety), po nichž následoval "členský večer se zabíjačkou". Pokračovala také úprava okolí sokolovny, stavěla se ohradní zeď a v roce 1929 byl postaven kulečník.

Jednota se zúčastňovala všech sletů v Praze v roce 1932 a 1938, počet členůse phyboval kolem stovky. U sokolovny byla vykopána studna a v červenci 1938 byla otevřena přístavba. V době X. sletu 1938 navštívilo teleckou jednotu 6 dorostenců ze Sokola Nitra a 3 dorostenci ze Sokola Nové zámky v rámci posilování sblížení obou národů. To však již bylo ve stínu blížící se nové války, činnost Sokola byla omezována a nakonec jej Němci v březnu 1941 zakázali.

Jednota byl obnovena již v srpnu 1945, starostou byl zvolen Ladislav Tůma starší a pomalu se rozbíhalo cvičení. Pronikaly také nové, dříve v rámci Sokola nezvyklé sporty: hrál se fotbal a vznikl hokejový odbor. Zajímavý údaj pochází z roku 1946: členové místní organizace KSČ v počtu 55 se hlásili hromadně za členy Sokola patrně s cílem získat v jednotě rozhodující vliv, byli však odmítnuti. To co, se nepovedlo v roce 1946, se podařilo v roce 1948. Podobně jako v továrnách, úřadech a v různých organizacích i v teleckém Sokole vznikl tzv. "akční výbor Národní fronty", který měl provést "očistnou akci za spoluúčasti předsedů MNV a KSČ". Očistná akce se konala hned 17. září, z jednoty bylo vyloučeno 20 členů včetně starosty Tůmy s dodatkem, že "jmenovaní se doposud nezapojili a nemají kladný poměr k lidově demokratickému zřízení". Návrhy na nové funkcionáře musely být předkládány akčnímu výboru. Zásah se projevil ochabnutím aktivity členské základny, začaly nové úkoly. organizovaly se brigády, oslavy 1. máje, různé manifestace. Výroční schůze ( dřívější valné hromady) se změnily v politická vystoupení funkcionářů KSČ a MNV. Sokol v rámci centralizace spolkového života byl převeden do Československého svazu tělesné výchovy. Nicméně i v těchto podmínkách se obětaví funkcionáři snažili pokračovat v práci, pořádaly se taneční zábavy, dětské dny, zájezdy pro děti s pobytem pod stany, cvičilo se s dospělými i s mládeží, nacvičovalo se na spartakiádní vystoupení. Po celou dobu až do obnovení Sokola se tehdejší členové TJ Telce snažili udržet v provozu budovu sokolovny a uchovat ji pro novou generaci. Poděkování patří Rudolfu Zímovi, Z. Filipovi, M. Cimrmanovi, M. Krupkovi, M. Střeskovi a obětavému cvičiteli M. Novotnému. Návrat k tradici byl ale umožněn až po roce 1989.

Obnovy se ujal dlouholetý obětavý člen Antonín Lanc, podařilo se vypořádat majetkové záležitosti a stabilizovat členskou základnu. Začalo pravidelné cvičení, pořádají se plesy, šibřinky a různé sportovní akce pro děti i dospělé. Telecký Sokol se zúčastnil tří novodobých sletů: v roce 1994 cvičily ženy a děti ve Vídni, v roce 2000 byly v Praze na sletu děti a v roce 2006 ženy.

Text napsal PhDr. Karel Mareš v knize "Telce - 800 let"

Fotogalerie historických fotografií